Petice za letní provoz lanovky na Lysou horu v Rokytnici

Petici trvá do 31.3.2011, sběrná místa jsou Městský úřad, provozovny Skisportu, kancelář TJ Spartak.

Emailová adresa: petice-rokytnice@email.cz

Naší snahou, stejně jako snahou všech mikroregionů nejen v ČR, je zajistit udržitelný rozvoj regionu a co nejvíce usilovat o zdraví obyvatelstva a o zachování životního prostředí. V Rokytnici je však udržitelný rozvoj obce ohrožen nepřiměřenou ochranou přírody. Ta v pojetí Správy národního parku znemožňuje další vývoj mikroregionu. Jistě se shodneme, že stejná důležitost, jaká se přikládá přírodnímu dědictví (KRNAP), může být přičtena i kultuře či historii. Všechny tyto oblasti spolu úzce souvisí.

Úbytkem místního obyvatelstva, které má k horám vztah i odpovědnost k přírodě, se vytváří prostor pro developery a obchodníky, kteří mají prioritu pouze v ekonomické stránce věci. V důsledku těchto změn dochází k následné devastaci jak přírodního, tak především kulturního dědictví této unikátní horské oblasti. Jedinou možností jak odvrátit tuto devastaci a zachovat stabilitu mikroregionu je vytvoření nových pracovních míst, tedy rozvoj v oblasti cestovního ruchu. To je v Rokytnici možné pouze rozšířením turistické sezóny ze stávajících 3 zimních měsíců i na letní období, a to především letním provozem lanové dráhy na Lysou horu. Oproti typickým turistickým a sportovním střediskům jako je např. Špindlerův Mlýn nebo Harrachov, která jsou tímto směrem profilována již téměř celé století, má Rokytnice nad Jizerou značnou nevýhodu. Absencí letní sezóny zde totiž není dostatek finančních prostředků pro stabilní udržitelný rozvoj. Malá konkurenceschopnost je dána především nemožností využít potenciál horské oblasti právě v letním období. V letní sezoně nabízí Rokytnice srovnatelné podmínky pro pobyt jako jiná střediska – s jediným rozdílem. Z Rokytnice není spojení lanovou dráhou na hřebeny Krkonoš. To dělá z obce pohledem návštěvníků neatraktivní lokalitu. Z těchto i mnoha jiných důvodů je zřejmá nutnost řešit stávající situaci nově nastoleným dialogem.

PROBLEMATIKA

V současnosti je hlavní překážkou, která brání rozvoji obce a jejího okolí, neshoda se Správou KRNAP. Ta ve spolupráci s MŽP opakovaně odmítá akceptovat připomínky města Rokytnice k právě probíhající zonaci NP. Připomínky města se vztahují právě k letnímu provozu lanové dráhy. Bohužel však dosud nebyl vytvořen prostor k serióznímu dialogu. Podrobným studiem problematiky jsme dospěli k závěru, že zde existuje prostor ke kompromisním řešením, která by uspokojila požadavky obou stran.
Popis území a problematika zónace v oblasti Lysé hory: V současné době je horní stanice lanové dráhy na Lysou horu umístěna v I.zóně národního parku. Zároveň však probíhá změna zonace, která I.zónu podstatně rozšiřuje.
Na Lysé hoře se v I. zóně ochrany nachází nepůvodní souvislé porosty kleče. Ty byly v oblasti vrcholu uměle vysazeny před 10 – 100 lety (Publikace „Krkonošská tundra“ vydaná Správou KRNAP v r.1997). Tyto porosty se rozrostly až do té míry, že vytlačily ostatní rostlinné druhy a zapřičinily odnos hodnotných půd, které byly podmínkou existence velkého množství vzácných druhů.
Dnes je tato oblast z hlediska flóry i dle slov zástupců Správy KRNAP (Josef Harčarik – odborný pracovník, oddělení ochrany přírody - 27.7.2010) trvale znehodnocena. V současnosti se v nejcennějších lokalitách odstraňuje nová výsadba kleče (méně jak 9% z celkové rozlohy klečových porostů v NP), aby se tak zachránily zbytky cenných půd. Na vrcholu Lysé hory však toto odlesňování plánováno není. A to právě z důvodu již znehodnoceného území. Viz - zonace KRNAP Viz - význam Lysé hory Z živočišných druhů je předmětem ochrany na vrcholu Lysé hory „pouze“ oblast s výskytem tetřívka obecného.
Z geologického hlediska je tato oblast významná díky kryoplanačním terasám, brázděným půdám a zarostlým polygonálním půdám. Viz - výskyt, kleče a půd Zcela určitě je nutné přírodu na vrcholu Lysé hory úzkostlivě chránit, avšak přítomnost člověka v blízkosti unikátních geologických úkazů není nijak závadná. Přesto, postavíme-li proti sobě ochranu nerostných bohatství proti možnosti udržitelného rozvoje, snadno dojdeme k závěru, že není třeba obětovat nic, abychom zachránili mnohé.

Přístup do vrcholových partií západních Krkonoš v letním období:
Hřebeny západních Krkonoš jsou dnes přístupné třemi způsoby.

1. Nejpřirozenějším přístupem je pěší turistika po značených turistických cestách vedoucích z údolí na hřebeny Krkonoš. Tento způsob v současnosti ustupuje do pozadí a turisté upřednostňují jiná řešení.
2. Využitím lanových drah (Harrachov, Špindlerův Mlýn) návštěvníci překonají největší výškové rozdíly a dostanou se tak na turistické cesty s příznivějším profilem pro pěší turistiku.
3. Další možný způsob dopravy na hřebeny západních Krkonoš je využití autobusové dopravy z Horních Míseček na Zlaté návrší, tedy do I.zóny KRNAP.

Pěší turistika z údolí dnes ustupuje jednodušším a rychlejším způsobům dopravy, které mohou bez obtíží využít i rodiny s dětmi nebo senioři. Návštěvníci tak využívají možnost dopravy lanovými drahami nebo hromadné autobusové dopravy z Horních Míseček na Zlaté návrší. Zlaté návrší však leží v I.zóně NP a je počtem návštěvníků značně přetíženo. A právě doprava motorovými vozidly je zcela bezpochyby daleko větší zátěží pro citlivé ekosystémy než provoz moderní lanové dráhy.
Potencionální návštěvníci Rokytnice nad Jizerou v letním období raději volí jiné lokality pro pobyt, právě díky možnosti pohodlného přístupu na hřebeny Krkonoš. Připomínky města Rokytnice nad Jizerou k plánu péče a návrhu zonace KRNAP: Město Rokytnice nad Jizerou vzneslo připomínky jak k Plánu péče o Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo (PP) – 9. 12. 2008, tak k Návrhu nové zonace Krkonošského národního parku – 9. 12. 2008

NAVRHOVANÉ ŘEŠENÍ

Zprovoznění lanové dráhy je podmíněno změnou zonace v místě konečné stanice LD a lyžařských tratí z I.zóny NP na II.zónu NP. Nutno podotknout, že není nutné změnit zonaci na vrcholu Lysé hory, nýbrž v místě konečné stanice LD a lyžařských tratí. Požadovanou změnou zonace by byla umožněna změna kolaudačního rozhodnutí stavby LD a následně i povolen i její letní provoz. Poslední podmínkou spuštění LD je zpřístupnění dnes existující, ale nevyužívané komunikace změnou využití území v katastru nemovitostí. Výše zmíněná komunikace vede od konečné stanice LD na křižovatku turistických cest v sedle mezi L. horou a Kotlem. Je lemována bunkry hraničního opevnění z doby před 2.světovou válkou. Při výstavbě tohoto opevnění se tato cesta využívala pro pojezd stavební techniky.
Dnes je tato cesta stále patrná a vede částečně mezi klečovými porosty, které tak tvoří prostorovou hranici této cesty. Délka cesty je cca 1,1 km a přibližně polovina leží v I.zóně národního parku.
Cesta není evidována v katastrální mapě, leží na ppč. 1050/1, 1050/2, 961/8 v kú. Rokytno. V minulosti se na této cestě pohybovala těžká technika. Případný pohyb turistů po cestě, případně po povalovém chodníku, nemůže v žádném případě zasáhnout a ohrozit vzácné geologické útvary. Cesta by byla opatřena odpadkovými koši a informačními tabulemi, které návštěvníkům přiblíží problematiku geologické skladby. V roce 1999 byl městem Rokytnice nad Jizerou zpracován projekt na úpravu zmíněné komunikace, k jehož zbudování se zavázal provozovatel LD.
Projekt zohledňuje potřeby ochrany přírody a je řešen jako turistický povalový chodník se zábradlím.Trasa chodníku by kopírovala tzv. Bunkrovou cestu, která je dodnes prakticky provozuschopná. Řešení cesty přemostěním území s vyšší ochranou by technologicky kopírovalo již existující chodníky v daleko cennějších lokalitách Krkonoš, jako jsou například Úpské nebo Černohorské rašeliniště. Projekt by nevyžadoval ani terénní úpravy, ani jiné neadekvátní zásahy do krajiny.
Chodník by tak byl ohleduplným řešením jak k člověku, tak k přírodě. Domníváme se, že pokud by provozovatel Skiareálu zrekonstruoval chodník s ohledem na požadavky KRNAP, tak by bylo možné jej zpřístupnit veřejnosti, aniž by tímto krokem utrpěly tundrové ekosystémy vrcholu Lysé hory. Chodník vedoucí touto lokalitou by sloužil zároveň jako naučná stezka informující o jedinečnosti těchto míst.

ZÁVĚR

Žádáme proto, aby Ministerstvo životního prostředí přehodnotilo postoj k letnímu provozu lanové dráhy na Lysou horu a umožnilo zachování a rozvoj mikroregionu Rokytnice nad Jizerou.
V Rokytnici nad Jizerou dne 21. 11.2010

Dokumenty ke stažení:

Petice», Stanovisko města», Stanovisko TJ Spartaku», Vypořádání připomínek»
Rokytnický zpravodaj», chodník 1», chodník 2», Stanovisko sdružení pro rozvoj cestovního ruchu»